Patchwork

V roce 2013 jsem dárkem dostala šicí stroj Bernina Aurora 440. Protože se jedná o celokovový šicí stroj s laserovou patkou pro volné quiltování přemýšlela jsem o tom, jak bych ho mohla využít. Nakonec jsem se rozhodla, že zkusím patchwork. O této technice šití jsem nic nevěděla, a tak jsem si půjčila časopisy a knihy. Natolik jsem tomu propadla, že jsem se přihlásila na online kurzy a začala detailně studovat tuto velmi starou tvorbu domácích textílií. Moje první dílko byla hned deka 2 x 2 metry.

A co to vlastně patchwork je?
Koupíte bavlněné plátno v různých barvách, rozřežete ho na různé, většinou pravoúhlé tvary a ty pak sešíváte do dalších tvarů, které většinou dál rozřežete a dál sešíváte. Je to poměrně jednoduchá technika, ale je nesmírně náročná na přesnost výpočtů a přesnost šití. Každý „projekt“ je tedy tvořen z několika bloků. Ty se skládají z dalších částí atd. Je možné si pořídit buď ucelenou kolekci, kde se barvy a tvary protínají nebo si můžete sestavit vlastní mozaiku. Je potřeba mít hned na začátku jasnou představu o tom, jak bude výsledné dílo vypadat. Od toho se pak odvíjí všechny následné kroky. Rozměry všech částí se počítají buď v centimetrech nebo v inch (anglo – americká jednotka délky). Rozměry je nutné vždy počítat včetně švových přídavků.
Tímto způsobem je možné ušít deku, povlak na polštář, prostírky, přehoz na postel a další. Představivosti se meze nekladou. Tvorba deky trvá i několik měsíců, ostatní předměty většinou dny, týdny.

Každé patchworkové dílo ode mě má tři části:
– vrchní část (top) – to je ta hezká strakatá strana
– spodní část (záda) – je bavlněná látka, a pokud je jednobarevná je na ní hezky vidět prošití
– výplň mezi – je vatelín, materiál PES (polyester)

Po vyžehlení bavlněných částí deky a sešpendlení všech tří vrstev k sobě vznikne „sendvič“. Většinou to vypadá tak, že se několik hodin sunu po podlaze a špikuju tu nádheru spínacími špendlíky. Všechny 3 části se potom spojí prošitím neboli quiltováním. Čím hustší je vzor prošití, tím se stává cennějším. Na díle by správně neměla být plocha větší než dlaň, která není prošitá.

Já jsem si velmi oblíbila volné quiltování pomocí BRS patky, kterou má můj stroj. Laicky řečeno – patka má laser a stroj šije tak rychle jak já pohybuju sendvičem, který zrovna prošívám. Je jedno v jakém směru. Tato činnost není jednoduchá, potřebujete zachovat určitý spád a tak je lepší celé to prošít najednou, ale protože se vždy jedná minimálně o 8 hodin, většinou si musím práci rozvrhnout do několika dní. Prošité dílo se potom ořízne a začistí lemem, což je poslední pruh látky, který je potřeba.

Své deky označuji na zadní straně vizitkou. Na ní je minimálně uvedeno pořadové číslo díla a rok vzniku. Je tam také název mé chovatelské stanice. Protože i deky jsou vlastně má dítka, byť nemají nožičky a nevrtí ocáskem.

Polštáře jsou malé varianty deky a většinou jsou šity k dekám, neboť mám potřebu a touhu zpracovat veškeré látky z daného projektu.

Prostírky jsou menší projekty na stoly a jsou tvořeny stejnou technikou a postupy, jen výplň je slabší.

I tyto moje výrobky mají na sobě vizitku „od Fontánky“.

Většina toho co na svých stránkách prezentuji má své umístění či majitele. V sekci „Na prodej“ jsou umístěny projekty, které zatím nejsou umístěny a je možno je zakoupit.

Pokud Vás zaujme má tvorba a rádi byste něco „od Fontánky“ není problém se domluvit na novém projektu a vytvořit ho. Jen je potřeba mít na paměti, že tvorba je, zvlášt v případě velkého projektu, několika měsíční.